Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Patogeneze nefrotického syndromu u dětí a prediktory odpovědi na léčbu kortikoidy
Bezdíčka, Martin ; Souček, Ondřej (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Reiterová, Jana (oponent)
Nefrotický syndrom je onemocnění ledvin, jehož podstatou je porucha podocytů. Může vzniknout sekundárně následkem infekce, systémového onemocnění či některých léků, nebo se vyskytne jako náhlá izolovaná primární porucha ledvin. Současný standardní léčebný postup zatěžuje pacienty četnými závažnými nežádoucími účinky. U části nemocných, kteří jsou k úvodní několikatýdenní glukokortikoidní léčbě rezistentní, se daří identifikovat kauzální genetický podklad, u ostatních zůstává příčina neznámá. U pacientů reagujících na úvodní glukokortikoidní léčbu remisí později může dojít k opakovaným relapsům s nutností dlouhodobé glukokortikoidní terapie. Tato práce popisuje vlastní originální výzkumné studie, které se zabývaly možnostmi zlepšení diagnostiky genetických příčin nefrotického syndromu, objevováním molekulární podstaty druhé nejčastější genetické příčiny steroid-rezistentní formy onemocnění (způsobené mutacemi transkripčního faktoru WT1) a hledáním klinických a laboratorních faktorů predikujících rezistenci ke glukokortikoidní léčbě. Kombinací klasického Sangerova sekvenování a moderního sekvenování nové generace (NGS) jsme jako první v kohortě 18 let sbíraných vzorků českých a slovenských dětí s nefrotickým syndromem identifikovali monogenní příčinu u 38 % z nich. Nejprevalentnější byly kauzální...
Mutační analýza genu TRPC6 u pacientů s nefrotickým syndromem
Obeidová, Lena ; Reiterová, Jana (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Fokální segmentální glomeruloskleróza je jednou z nejčastějších příčin vzniku nefrotického syndromu u dospělých pacientů. Jedná se o poškození glomerulů charakterizované únikem proteinů do moči a edémy, jež se zpravidla do deseti let vyvine v chronické selhání ledvin. V posledních letech byla popsána familiární forma tohoto onemocnění vznikající po poškození proteinů tvořících filtrační bariéru ledvin. Mezi tyto proteiny byl roku 2005 přiřazen i neselektivní iontový kanál TRPC6. V této práci jsem se zaměřila na shrnutí dosavadních poznatků o nefrotickém syndromu, fokální segmentální glomeruloskleróze a zapojení TRPC6 na jejich vzniku. V praktické části jsem se zabývala screeningem mutací a polymorfismů v genu TRPC6 u 47 pacientů s histologicky potvrzenou fokální segmentální glomerulosklerózou či minimálními změnami glomerulů pomocí metody high resolution melting a přímou sekvenací. V souboru pacientů jsem neobjevila žádnou patogenní mutaci, pouze 2 známé polymorfismy P15S a A404V a několik záměn neměnících aminokyselinu. Zdá se tedy, že mutace v genu TRPC6 způsobující fokální segmentální glomerulosklerózu jsou v české populaci dospělých pacientů vzácné.
Genetické faktory ovlivňující průběh vybraných forem nefrotického syndromu
Šafaříková, Markéta ; Štekrová, Jitka (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Mezi hlavní znaky nefrotického syndromu (NS) patří nefrotická protenúrie, hypalbuminémie, hypercholesterolémie a otoky. NS se vyskytuje u primárních i sekundárních glomerulopatií a může být rozdělen na dvě hlavní skupiny: primární (idiopatická) a sekundární. Dědičnost nefrotického syndromu je autozomálně dominatní i autozomálně recesivní. K nejvýznamnějším genům, jejichž mutace podmiňují vznik dědičné formy nefrotického syndromu u dospělých pacientů, patří ACTN4, CD2AP, NPHS2 a TRPC6. Gen ACTN4, který kóduje protein α-aktinin 4, je zodpovědný za autozomálně dominantní formu fokální segmentální glomerulosklerózy FSGS, která patří mezi primární glomerulopatie. α-Aktinin 4 je také zmiňován v souvislosti s různými druhy karcinomů. Náplní diplomové práce je mutační analýza genu ACTN4 na souboru 48 pacientů s nefrotickým syndromem. Mutační analýza byla provedena pomocí techniky high resolution melting (HRM) a sekvenace vybraných vzorků. V rámci diplomového projektu bylo nalezeno několik popsaných i nepopsaných SNPs. Nalezena byla také jedna bodová záměna s pravděpodobným kauzálním významem pro FSGS.
Genetické faktory ovlivňující průběh vybraných forem nefrotického syndromu
Šafaříková, Markéta ; Štekrová, Jitka (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
Mezi hlavní znaky nefrotického syndromu (NS) patří nefrotická protenúrie, hypalbuminémie, hypercholesterolémie a otoky. NS se vyskytuje u primárních i sekundárních glomerulopatií a může být rozdělen na dvě hlavní skupiny: primární (idiopatická) a sekundární. Dědičnost nefrotického syndromu je autozomálně dominatní i autozomálně recesivní. K nejvýznamnějším genům, jejichž mutace podmiňují vznik dědičné formy nefrotického syndromu u dospělých pacientů, patří ACTN4, CD2AP, NPHS2 a TRPC6. Gen ACTN4, který kóduje protein α-aktinin 4, je zodpovědný za autozomálně dominantní formu fokální segmentální glomerulosklerózy FSGS, která patří mezi primární glomerulopatie. α-Aktinin 4 je také zmiňován v souvislosti s různými druhy karcinomů. Náplní diplomové práce je mutační analýza genu ACTN4 na souboru 48 pacientů s nefrotickým syndromem. Mutační analýza byla provedena pomocí techniky high resolution melting (HRM) a sekvenace vybraných vzorků. V rámci diplomového projektu bylo nalezeno několik popsaných i nepopsaných SNPs. Nalezena byla také jedna bodová záměna s pravděpodobným kauzálním významem pro FSGS.
Mutační analýza genu TRPC6 u pacientů s nefrotickým syndromem
Obeidová, Lena ; Reiterová, Jana (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Fokální segmentální glomeruloskleróza je jednou z nejčastějších příčin vzniku nefrotického syndromu u dospělých pacientů. Jedná se o poškození glomerulů charakterizované únikem proteinů do moči a edémy, jež se zpravidla do deseti let vyvine v chronické selhání ledvin. V posledních letech byla popsána familiární forma tohoto onemocnění vznikající po poškození proteinů tvořících filtrační bariéru ledvin. Mezi tyto proteiny byl roku 2005 přiřazen i neselektivní iontový kanál TRPC6. V této práci jsem se zaměřila na shrnutí dosavadních poznatků o nefrotickém syndromu, fokální segmentální glomeruloskleróze a zapojení TRPC6 na jejich vzniku. V praktické části jsem se zabývala screeningem mutací a polymorfismů v genu TRPC6 u 47 pacientů s histologicky potvrzenou fokální segmentální glomerulosklerózou či minimálními změnami glomerulů pomocí metody high resolution melting a přímou sekvenací. V souboru pacientů jsem neobjevila žádnou patogenní mutaci, pouze 2 známé polymorfismy P15S a A404V a několik záměn neměnících aminokyselinu. Zdá se tedy, že mutace v genu TRPC6 způsobující fokální segmentální glomerulosklerózu jsou v české populaci dospělých pacientů vzácné.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.